|
|
Legitimizace vybraných relaxačních metod v rámci tanečně-pohybového kurzu u dětí mladšího školního věku
PAJTLOVÁ, Caroline
Cílem výzkumné bakalářské práce je ověřit účinnost vybraných relaxačních metod na psychosociální prostředí u dětí mladšího školního věku, a na základě těchto zjištění diskutovat legitimitu vybraných relaxačních metod v rámci tanečně-pohybového kurzu dětí mladšího školního věku. V teoretické části jsou uvedeny poznatky z vývojové psychologie z oblasti psychického a emočního vývoje dětí. Dále teoretická část mapuje současné vědění o tanečně-pohybové výchově a vymezuje jednotlivé vybrané relaxační metody, které byly realizovány v rámci výzkumného šetření s dětmi mladšího školního věku. V empirické části jsou uvedeny výsledky výzkumu pomocí kvantitativního dvoufázového dotazníkového šetření a techniky kvalitativního zúčastněného pozorování dětí mladšího školního věku ve třech zájmových útvarech tanečního, pohybového a gymnastického zaměření.
|
|
| |
|
|
Vliv tréninku exekutivních funkcí na schopnost regulace negativních emocí
Vlachynská, Kateřina ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem tréninku exekutivních funkcí na regulaci negativních emocí. V rámci teoretické části práce autorka představuje soudobé pohledy neuropsychologie, jež akcentují otázku vztahu mezi emocemi a kognicí. Východisko práce stojí na předpokladu, že emočně-regulační a kognitivní procesy spolu významně interagují, a to převážně v oblastech prefrontální kůry. Bude rozebrán procesní model emoční regulace (Gross, 1998), dle něhož je práce s emoční regulací možná skrze kognitivní strategie, tedy procesy, probíhající před vznikem samotné emoční odpovědi. Tyto předpoklady budou dány do souvislostí výzkumů počítačového tréninku exekutivních funkcí. Trénink exekutivních funkcí způsobuje frontální aktivaci (např. Klinberg et al., 2005), která může pozitivně ovlivňovat afektivní fungování a regulaci. Výzkumný projekt se zabývá možností ovlivnění schopnosti regulace negativních emocí prostřednictvím systematického tréninku exekutivních funkcí pomocí programu BrainTwister, který je v klinické praxi využíván k neuropsychologické diagnostice a rehabilitaci. Účinek tréninkového programu je měřen třemi metodami: dotazníky POMS, DERS a experimentem sestaveným na základě IAPS. Výzkumný soubor tvoří celkem 25 osob, z nichž 11 bylo zařazeno do kontrolní skupiny a 14 do skupiny experimentální....
|
|
|
Emocionalita dětí, v jejichž rodinách probíhalo domácí násilí
Benešová, Klára ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifickou populací dětí, které byly ve své rodině vystaveny domácímu násilí. Teoretická část se soustředí na způsoby, jakými domácí násilí ovlivňuje emocionalitu a emocionální vývoj dítěte. Dále se zabývá problematickými aspekty emocionality, které mohou být touto traumatizující zkušeností narušeny. Tyto konkrétní oblasti byly vybrány na základě současných výzkumů, které se emocionalitou dětí vystavených domácímu násilí zabývají. Empirická část práce vznikla ve spolupráci s centrem Locika a kvantitativním a kvalitativním způsobem mapuje vybrané aspekty emocionality dětí. Jsou to především schopnost rozpoznávat emoce a schopnost emoční regulace, a to v kontextu celkového kognitivního vývoje.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv tréninku exekutivních funkcí na schopnost regulace negativních emocí
Vlachynská, Kateřina ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem tréninku exekutivních funkcí na regulaci negativních emocí. V rámci teoretické části práce autorka představuje soudobé pohledy neuropsychologie, jež akcentují otázku vztahu mezi emocemi a kognicí. Východisko práce stojí na předpokladu, že emočně-regulační a kognitivní procesy spolu významně interagují, a to převážně v oblastech prefrontální kůry. Bude rozebrán procesní model emoční regulace (Gross, 1998), dle něhož je práce s emoční regulací možná skrze kognitivní strategie, tedy procesy, probíhající před vznikem samotné emoční odpovědi. Tyto předpoklady budou dány do souvislostí výzkumů počítačového tréninku exekutivních funkcí. Trénink exekutivních funkcí způsobuje frontální aktivaci (např. Klinberg et al., 2005), která může pozitivně ovlivňovat afektivní fungování a regulaci. Výzkumný projekt se zabývá možností ovlivnění schopnosti regulace negativních emocí prostřednictvím systematického tréninku exekutivních funkcí pomocí programu BrainTwister, který je v klinické praxi využíván k neuropsychologické diagnostice a rehabilitaci. Účinek tréninkového programu je měřen třemi metodami: dotazníky POMS, DERS a experimentem sestaveným na základě IAPS. Výzkumný soubor tvoří celkem 25 osob, z nichž 11 bylo zařazeno do kontrolní skupiny a 14 do skupiny experimentální....
|
|
|
Emocionalita dětí, v jejichž rodinách probíhalo domácí násilí
Benešová, Klára ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifickou populací dětí, které byly ve své rodině vystaveny domácímu násilí. Teoretická část se soustředí na způsoby, jakými domácí násilí ovlivňuje emocionalitu a emocionální vývoj dítěte. Dále se zabývá problematickými aspekty emocionality, které mohou být touto traumatizující zkušeností narušeny. Tyto konkrétní oblasti byly vybrány na základě současných výzkumů, které se emocionalitou dětí vystavených domácímu násilí zabývají. Empirická část práce vznikla ve spolupráci s centrem Locika a kvantitativním a kvalitativním způsobem mapuje vybrané aspekty emocionality dětí. Jsou to především schopnost rozpoznávat emoce a schopnost emoční regulace, a to v kontextu celkového kognitivního vývoje.
|
|
|
Aspekty mateřské podpory a péče v zátěžových situacích - biologické a pěstounské rodiny
HESSOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá mateřskou podporou a péčí v situacích dětského stresu, konkrétně zdali je ovlivněna zvoleným rodinným prostředím. Teoretická část je věnována tématům jako je citová vazba, rodina a způsoby výchovy. Dále se autorka zaměřuje na pěstounskou péči a popis chování dětí přicházejících z dětského domova do rodin. V empirické části byly analyzovány polostrukturované rozhovory vedené s 8 matkami. Výzkumný soubor byl tvořen 4 matkami s vlastními dětmi a 4 matkami s dětmi v pěstounské péči. Byly zkoumány rozdíly týkající se zvládání zátěžových situací těmito dvěma skupinami matek. Výrazné rozdíly v užívání strategií matek mezi jednotlivými skupinami nalezeny nebyly. Byly zaznamenány vlivy podílející se na jejich výběru. Některé z nich jsou ovlivněny právě námi zkoumaným rodinným prostředím.
|
|
|
Sebeposuzování hněvu u represorů
HYNEK, Jan
Diplomová práce je zaměřena na represivní copingový styl a sebeposuzování hněvu. V teoretická části jsou rozpracovány kapitoly zahrnující definici emocí, emoční regulaci, coping a represivní copingový styl. Represoři jsou charakteričtí neuvědomovaným popíráním vlastní úzkosti a zkreslením sebeobrazu v rámci nízké náchylnosti k negativním emocím. Výzkumná studie je zaměřena na zjištění výrazu hněvu u represorů a jejich srovnání s ostatními skupinami. Respondenti (n=122) byli rozděleni pomocí klasické dotazníkové metody (STAI, MCSD) do čtyř skupin represoři (n=26), citliví (n=16), neúspěšní (n=47) a nedefenzivní (n=33). Cílem výzkumu bylo zjistit rozdíly v expresi hněvu a rysu hněvu. Stanovené hypotézy byly částečně podpořeny, jelikož výsledky v expresi a hněvivosti ukázaly na rozdíly mezi represory a nedefenzivními a částečně mezi dalšími skupinami. Prezentovaná studie ukázala, že represoři zkreslují i jiné sociálně cenzurované emoce, v tomto případě hněv.
|
host ::
RSS.